Hlava německého ovčáka Výcvik psa
archiv článků s kynologickou tématikou
Cvičíme podle TARTu LXXIX. (Pes přítel člověka, 5/2008, str. 19)

Cvičíme podle TARTu LXXIX.

Dne 8. března 2008 proběhlo na kynologickém cvičišti v Praze-Hostivaři doškolení ústředních rozhodčích pro výkon podle zkušebního řádu SKS TART. Vzhledem k tomu, že zájem o naše zkouškové akce neustále stoupá, pokládáme za prospěšné zveřejnit některé odlišnosti v posuzování pro dostatečnou informovanost nejen naší členské základny, ale i pro všechny výcvikáře z řad ostatních organizací, kteří cvičí podle NZŘ, nebo podle ZŘ mezinárodních. Filozofie našeho posuzování respektuje přirozené chování a projevy psů v jednotlivých fázích výcviku a snaží se udržovat a posilovat povahové vlohy u psů pracovních a služebních plemen.

Organizace a pořádání zkoušek

Zkoušky a soutěže schvaluje výcviková komise Svazu na základě žádosti o delegování rozhodčího, kterou zasílá pořadatel (možno žádat i telefonicky) předsedovi výcvikové komise panu Mgr. Janu Komárkovi alespoň 21 dní před konáním akce. Uspořádat zkoušky z výkonu může každá základní organizace (čímž je myšleno i ZO ČKS), pokud má pro pořádání zkoušek vhodné prostory a pomůcky a zajistí účast nejméně 5 závodníků. Není nutné, aby jak pořadatel, tak účastníci zkoušek byli členové SKS TART. Pořadatel zkoušek určuje vedoucího, který je po celou dobu akce v neustálém kontaktu s rozhodčím. Vedoucí zkoušek zpracovává soupisku, kterou řádně vyplněnou rozhodčí v originálu odesílá bezprostředně po ukončení akce předsedovi Výcvikové komise. Úspěšným absolventům zkoušek předá rozhodčí písemný zápis o vykonané zkoušce a výkonnostní knížku. Pomocníky a figuranty určuje výcvikář pořádající organizace a zodpovídá za jejich kvalitní přípravu.

Pachové práce

Tvar stopy, její délku, stáří i umístění předmětů určí rozhodčí podle požadavků zkoušky a podle terénních podmínek. Při kladení cizích stop může být přítomen pouze rozhodčí, vedoucí zkoušek a kladeč. Psovod nesmí znát směr, tvar a místo ukončení stop, ani místa rozložených předmětů na stopě. Stopa se nesmí klást v takových kulturách a na takovém terénu, který by prozrazoval její směr. Předměty pokládané na stopu se nesmějí barevně odlišovat od terénu, na němž je stopa položena, a nesmějí svou velikostí přesahovat rozměr 10x10x1 cm. Vhodnost předmětů přezkoumá rozhodčí pohledem před jejich použitím. Předměty se nesmějí pokládat na lomy nebo do jejich přímé blízkosti. Poslední předmět ukončuje stopu. Začátek stopy označuje tabulka, před níž jeden krok se nachází nášlap. Po položení posledního předmětu přeruší kladeč souvislý sled stopy a několika skoky do strany kladení stopy ukončí.

Vedení psa na stopě

Před nástupem na pachovou práci podává psovod rozhodčímu hlášení, při kterém se představí a oznámí přesný způsob, jakým pes označuje nalezené předměty. Pes je upoután na vodítku a na stopovací šňůru je připnut až při uvádění k nášlapu. Mimo zkoušky ZMT je lhostejné, použije-li psovod stopovací šňůru nebo vypracovává stopu se svým psem na volno. Povolen je hladký obojek nebo stopovací postroj. Boční připnutí, spodní vedení, jakožto vedení stopovací šňůry pod přední nohou psa se nepřipouští. Rychlost postupu psa po stopě musí být taková, aby mu psovod fyzicky stačil. Označování předmětů se musí shodovat s předem nahlášeným způsobem a je libovolné. Příklad: zalehne-li pes nalezený předmět a uchopí ho do tlamy, není to chybou. Psovod nesmí ovlivňovat psa k setrvání na stopě ani stopovací šňůrou, ani hlasem. Povzbuzování psa a chválení během provádění pachové práce je zcela v rukou psovoda, ovšem čím méně se těchto pokynů používá, tím výše je práce hodnocena. Ověřuje-li si pes směr stopy na lomu a je patrné, že intenzivně hledá, nevede to k žádné bodové ztrátě. Křičet na psa po dobu vypracování pachové práce je zakázáno. I sebemenší fyzický trest vede k okamžitému ukončení pachové práce a může vést až k diskvalifikaci psovoda ze soutěže. Po ukončení stopy odepne psovod psa ze stopovací šňůry či postroje a odhlášení provádí opět se psem na vodítku.

Rozlišování předmětů

Rozlišování předmětů se provádí vždy až po úspěšném absolvování pachové práce, zpravidla v terénu, kde se provádějí stopy. Pokud pes na stopě nesplní 70% limit, rozlišování se neprovádí. Při rozlišování předmětů je lhostejné, zda označený předmět pes přinese (nevyžaduje se předpisové odevzdání) anebo si u předmětu lehne. Předměty musí být rozloženy tak, aby bylo při označení zalehnutím naprosto přesvědčivé, který předmět pes označuje.

Poslušnost

Poslušnost je předpokladem pro úspěšný výcvik psa. Poslušnost nesmí být samoúčelná a musí se projevovat i v ostatních částech výkonu. Zda nastoupí pes na poslušnost v náhubku, je ponecháno na zvážení psovoda. Na cviky poslušnosti nastupuje vždy jeden pes a dlouhodobé odložení se provádí vždy na ukončení poslušnosti. Kromě cviků vyžadujících poslušnost jsou do této části zařazeny i výkony předpokládající obratnost, odvahu a ostatní vlastnosti, které musí pes mít, aby byl použitelný v praxi. Po celou dobu ovladatelnosti psa u nohy psovoda by měl pes svou pravou lopatkou zůstávat v těsné blízkosti levé nohy psovoda. Tzv. německé obraty (obíhání při obratu čelem vzad) jsou nepřípustné. Při posuzování poslušnosti je velmi důležité věnovat pozornost vztahu mezi psovodem a psem. Při hodnocení práce psa se klade důraz nejen na přesnost provedení jednotlivých výkonů, ale především na ochotu, s níž pes cviky plní. Jakékoli projevy strachu před psovodem, hovořící jasně o způsobu nácviku, je třeba posuzovat co nejpřísněji. Celá poslušnost musí být na pohled radostná, u nižších zkoušek i za cenu drobných nepřesností vyplývajících z překypujícího temperamentu mladého psa. Se zvyšujícím se stupněm zkoušky, klade rozhodčí větší důraz na ukázněnost a přesnost provedení jednotlivých cviků. Při přezkušování odolnosti vůči nárazovému hluku, používáme zbraň vyššího kalibru, zpravidla ráže 9 mm. Obrana

Při zkouškách obrany očekáváme hlavně opravdovost zákroků psa a posuzujeme, jak by pes byl schopen podobné úkoly plnit v praxi. Průzkum terénu se provádí zásadně v přírodním prostředí. Při zkouškách T 1 - T 3 je možné použít při průzkumu terénu náhubek. Ovládat psa v terénu může psovod libovolným způsobem, např. ultrazvukovou píšťalkou. Lze však používat pouze jeden zvolený povel. Kombinace několika povelů jako tleskání, volání a pod. se nepovoluje. Jako označení nalezené osoby se uznává pouze jediný způsob, a tím je vyštěkání. Napadání, jakož i skákání na nalezenou osobu je chybou. (Netýká se označení pomocníka v objektu.) Napadne-li pes pomocníka, zůstávají mu body za průzkum terénu. Jestliže pes pomocníka v terénu nenajde anebo jej nevyštěká, ztrácí body i za průzkum terénu pro jeho bezúčelnost. Všechny cviky obrany jsou podrobně popsány ve ZŘ. Používat obranářský postroj je při zkouškách nepřípustné. Důležité je zdůraznit, že při všech "kousačkách" na vzdálenost, odchází vždy psovod od pomocníka a jakmile dosáhne požadované vzdálenosti, začne pomocník pokřikem psovoda i psa provokovat. Poté psovod vyzve pomocníka, aby zůstal stát, a po jeho pokusu o útěk vypouští psa k zákroku. Po vypuštění běží psovod okamžitě za psem do bezprostřední blízkosti zákroku. Až po vyzvání pomocníka ke klidu vydává psovod povel k puštění. Samostatné pouštění psa je nežádoucí. Pokud pes pomocníka nepustí na opakovaný povel, je povoleno jej fyzicky ovlivnit k puštění. Bodové ohodnocení provedeného kousání zůstává a pes ztrácí pouze body za pouštění. Hrubou chybou, která může vést až k diskvalifikaci, je nezájem o pomocníka, nebo jeho opuštění po zákroku.

Práce pomocníka

Práce pomocníka při obraně musí být velmi zodpovědná a co nejvíce se přibližující k praxi. Pomocník nesmí v žádném případě ovlivňovat svými povely práci psa s úmyslem mu pomoci. Příklad: při vyštěkání pomocníka pomáhat psovi ke splnění úkolu nebo jej ovlivňovat k setrvání. Jeho pohyby musí být přirozené bez jakýchkoli náznaků umělého boje. Jeho úkolem je odradit psa od zákroku, ať už pokřikem anebo výhružnými gesty. Na takové chování musí pes odpovědět zvyšující se razantností v zákroku, nikoli projevem nejistoty či bázlivosti. Pomocník musí vždy dbát o bezpečnost svoji i o bezpečný zákrok psa. Vzhledem k tomu, že zvláště při vyšších zkouškách se používá ochranného celoobleku (tzv. Ringo), může docházet k zákusům na celé tělo pomocníka a nebezpečí zranění je možné. Proto je velmi důležité, aby pomocník naprosto přesně plnil požadavky a pokyny rozhodčího, který celou práci v obraně nejen řídí, ale i posuzuje.


Za VK SKS TART

Honza Dubový, m.s.
Mgr. Jan Komárek




Copyright © Jan Dubový, 2001-2011 - Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.