Předzkouška dle návrhu FCI (Pes přítel člověka, 9/2005, str. 17)
Předzkouška dle návrhu FCI
Při pročítání sedmého čísla našeho časopisu jsem na straně 61 narazil na kratičký článeček nazvaný "Z komise
FCI pro pracovní kynologii". Zde cituji: "Do konce letošního roku se připravuje doplnění mezinárodního zkušebního řádu IPO
o nepostupovou předzkoušku, jako je naše ZM v národním zkušebním řádu. Má sloužit zejména pro ulehčení vstupu psů do
pracovních tříd na výstavách.". No, to si snad členové této komise dělají legraci!
Stačí otevřít libovolný katalog z kterékoli výstavy, prostudovat přihlášené psy do třídy pracovní, a když narazíte na psa
s dvojkovou zkouškou, tak je to ještě tisková chyba. Probůh, copak se dá říci o psu, který má složenu zkoušku IPO 1 či ZVV 1,
že je to pracovní pes? A teď se ještě vymyslí zkouška, která bude lehčí!
Očekával bych od odborné komise, která se zabývá pracovními plemeny, že zauvažuje o tom, že by bylo konečně dobré zvednout
stáří stop u vrcholových soutěží konaných podle mezinárodního řádu FCI alespoň na dvě hodiny a jen malinko přitvrdit na
náročnost obrany, a oni zplodí toto! To mi opravdu hlava nebere. Při vší úctě k členům této komise, by mne velmi zajímalo,
jací odborníci v této komisi zasedají a jaké mají za sebou výcvikové výsledky a zkušenosti.
V chovu pracovních plemen musí jít chov i výcvik ruku v ruce, ale snižovat nároky na výcvik na úkor přístupu na výstavy ve
třídě pracovní, je opravdu zcestné. Pokud se soustředím jen na nejoblíbenější pracovní plemeno, kterým je zcela určitě NO,
představuji si třídu pracovní obsazenou psy i fenami s trojkovými zkouškami a účastí na přeborech republiky, aby chovatelé
měli opravdu z čeho vybírat. Co mohu jako chovatel očekávat od plemeníka, který má složenu jednu zkoušku z výkonu, že mi dá
do genetické výbavy očekávaného odchovu za povahové kvality? Tento pes nikdy nedělal cizí stopu, nekousal na větší
vzdálenost, než třicet metrů na hřišti, a, při limitu 70% pro splnění zkoušky v poslušnosti, nemusí mít vůbec zájem o aport,
o štěkání na povel ani nemluvě.
To, co platí o psech, platí o fenách-matkách dvojnásobně. Jsem přesvědčen, že dobrá matka dává požadovanou kvalitu,
a zvláště v povahách. A dobrá matka pro pracovní odchovy musí být pracovně využívána. Pokud si ovšem představuji pracovní
využití složením jedné "předzkoušky", a pak množením štěňat, tak to s chovatelstvím pracovních plemen nemá naprosto nic
společného.
Velkým vzorem našich chovatelů jsou výsledky práce chovatelů německých. A podívejme se na jejich výstavní katalogy. Skoro
všichni psi mají SchH 3 anebo IPO 3. Netvrdím, že jsou to ideální zkoušky pro ověření pracovní upotřebitelnosti, což dokazují
neustálé výkupy našich psů pro oživení krve jejich materiálu, ale aspoň mají vrcholové zkoušky. Když jsem psal zhruba před
deseti lety svoji parodii na návrh zkušebního řádu pro rok 2010, netušil jsem, že to někdo vezme vážně. A ejhle, asi ano!
Tehdy jsem tu zkoušku nazval KPO (každý pitomec obstojí), jen doufám, že se ta předzkouška nebude jmenovat stejně.
Já už dávno netvrdím, že zkoušky se dědí, tomu už mne Ivan Stuchlý naučil, ale stále tvrdím, že se určitě dědí pracovní
předpoklady. A jak jinak je chcete zjistit, než skládáním vrcholových zkoušek a absolvováním vrcholových závodů? Jiná cesta
není. Vycházet z bonitací je nesmysl, protože je předem známo, co se na takové akci vyžaduje, a průměrný výcvikář si na
bonitaci psa připraví. A vynikající výcvikář připraví i psa, který je, co do povahových kvalit, naprosto bezcenný. Zvláště
dnes, kdy jsou na takovou akci naprosto legálně organizovány tréninky a ještě si každý psovod může určit, na kterého
figuranta bude kousání dělat. Už jsem viděl na jedné akci i tři figuranty, aby se vyhovělo všem. No hrůza! Bývalo dobrým
zvykem, že při bonitaci asistoval rozhodčí pro výkon, a dnes stačí rozhodčí pro exteriér. Vlastně je to asi dobře, vždyť tam
žádné výkony ani nejsou. (Teď mi to teprve došlo, kakoj ja dub?!)
Očekával bych po shora zmíněném článečku, že výcvikovka ČKS vyletí ze židle a předsedu budou křísit dva dny. Ale obávám se,
že chovatelská skupina NO a její předsednictvo vše s naprostým klidem odsouhlasí, a ani se nebude obtěžovat tuto situaci se
členy výcvikové komise konzultovat. Nebo se mýlím?
Teď se možná někdo ozve a namítne: "Co tady do chovu kecá nějaký TARŤák?". Rád bych zde uvedl, že 80% členské základny TARTu
jsou i členové ČKS, a to právě kvůli chovu. Víme dobře, že ke splnění chovnosti stačí pouze jedna zkouška národního či
mezinárodního zkušebního řádu, a tu každý rád přetrpí, aby se pak plně mohl věnovat výcviku podle našeho zkušebního řádu,
tedy TARTu. Proto jsme TART zakládali, aby povahové vlastnosti našich zvířat splňovaly náročné požadavky starých zkušebních
řádů, podle nichž je zkušební řád TARTu sestaven. A jak je vidět, bylo to nutné. Protože ono nestačí, že se snižují neustále
nároky na vycvičenost psů u nás, oni se do toho zapojují i "odborníci" z pracovní komise FCI.
Na jiném místě našeho časopisu píšeme společně se šéfredaktorkou vzpomínky na léta minulá, kde uvádíme práci vynikajících
chovatelů a výcvikářů od roku 1956. Samozřejmě že organizovaný chov NO se datuje od založení tohoto plemene a dlouhá řada
poctivých chovatelů zasvětila tomuto plemeni celý život. Už jenom z úcty k těmto lidem nelze přecházet takové úlety, jako je
naprosto slabomyslný návrh jakési předzkoušky, a ještě s odůvodněním snazšího vstupu do třídy pracovní.
Tak ať už konečně někdo z chovatelského klubu otevřeně prohlásí, že chov německého ovčáka je pracovní a exteriérový, ať od
sebe tato dvě různá plemena legálně oddělí, a pak my výcvikáři budeme moci konečně chovat na zvířatech, která nevykazují
hrubé exteriérové vady a zcela samozřejmě upřednostníme v chovu pracovní kvality chovných jedinců, a zájemci o exteriér
nebudou obtěžováni pro ně nesmyslným skládáním zkoušek a nebudou nuceni neustále vymýšlet cesty, jak se práci u svých
chovných jedinců vyhnout anebo ji nějakým způsobem obejít. Nám výcvikářům nikdo nebude vyřazovat vynikající pracovní zvířata
s mnoha složenými zkouškami z výkonu a s účastí na vrcholových přeborech republiky konaných podle NZŘ anebo TARTu, jen pro
malicherné nedostatky v exteriéru, a budou mít klid i chovatelé, kteří od svých psů vyžadují pouze to, aby běhali do kolečka
až do úplného zblbnutí, zatímco kolem kruhu lítají šílenci s různými pískátky a cingrlátky a snaží se vzbudit ty unuděné
chudáky v kruhu, které jejich psovodi staví pomocí rukou-nohou jak plastelínové panďuláky, aby se co nejlépe vešli do
jejich obrazu, který navíc ještě vůbec neodpovídá požadovanému standardu.
Ani my v TARTu nebudeme muset rozmnožovat tzv. bezpapírové jedince, o kterých dnes víme, že jsou po vynikajících pracovních
rodičích, kteří ovšem byli vyřazeni z chovu, ale my ten materiál držíme především pro kvalitní povahové vlastnosti. Ani
výcvikovka ČKS nebude muset dělat výjimky (ostatně po našem vzoru) a připouštět na zkoušky zvířata bez prokázaného původu,
ovšem s omezením vrcholových soutěží (ne podle našeho vzoru). Je mi jasné, že pokud by stáli na stupních vítězů tři psi bez
prokázaného původu, žádná velká sláva pro chovatelskou komisi by to nebyla. Ale tomu všemu lze velmi lehce předejít, nebát
se a dávno známou dvojkolejnost v chovu NO zlegalizovat.
Jsem dalek toho, prohlašovat se za nějakého kynologického odborníka, to se ostatně dá v našem koníčku jen velmi těžko
prokázat. Všichni máme za sebou nějakou kynologickou praxi a jak na sobě každý pracuje v otázce teoretických znalostí, je
pouze jeho osobní věcí. Čím déle se kynologií zabývám, tím mám silnější pocit, že o psech nic nevím. Ale celý svůj život
jsem zasvětil výcviku německých ovčáků a nemohu nečinně přihlížet tomu, jak se někdo, ať už je to kdokoli, z moci své funkce
pokouší zhatit práci několika generací vynikajících psovodů a chovatelů tohoto plemene.
Není to tak dlouho, kdy jsme s úsměvem mávli rukou nad návrhem zákazu kupírování zvířat s pocitem, že taková blbost nemůže
nikdy projít. A dnes mají chovatelé tak ušlechtilých zvířat, jako je dobrman, lovecké psy. Teď se smějeme tomu, že podle
návrhu zákona na ochranu zvířat mohou cvičit psi pouze podle zkoušek schválených podle řádů FCI. Je to blbost, řekne si
každý, kdo věci rozumí. Podle čeho budou potom cvičit členové jiných organizací, kteří pod FCI nespadají? A podle čeho budou
cvičit soukromé ochranné služby? Ale náš slavný parlament už nás mnohokrát přesvědčil, že lze odhlasovat cokoli. Proto
důrazně říkám komisi pro pracovní plemena při FCI: "Předzkoušku pro snazší zařazení do třídy pracovní? NIKDY!".
