Hlava německého ovčáka Výcvik psa
archiv článků s kynologickou tématikou
Výběr psa pro TART (Pes přítel člověka, 3/2001, str. 13)

Výběr psa pro TART

V úvodu je třeba říci, že výcvik psa podle ZŘ TART nemá za cíl připravovat nezvladatelné šílence, kterým po spatření figuranta zezelenají oči a od toho okamžiku se již s nimi nikdo nedomluví. Chceme vychovat psy nebojácné, sebevědomé, pracující ochotně s viditelnou radostí a samozřejmě maximálně ovladatelné. Poslušnost je základem výcviku a jen poslušný a ovladatelný pes může být dobrým společníkem i obráncem svého psovoda.

Základem těchto požadavků je kvalitní výběr štěněte. Zda si nový majitel zvolí psa nebo fenu, je pouze na jeho rozhodnutí. Psi si svojí stavbou a mohutností získávají snadněji respekt a feny jsou zase lépe cvičitelné a vynikají především v pachových pracech. Fenu si jistě vybere i takový psovod, který má předpoklady pro chov.

Jak takové štěně získat? Je několik možností. Zkušení psovodi dobře vědí, která "krev" pracuje a nakupují štěnata v chovatelských stanicích, o kterých vědí, že pracovní psy produkují. Psovodům, kteří začínají, doporučuji navštívit některé kynologické cvičiště a poptat se zkušených výcvikářů, kde takové štěně hledat.

Stává se dosti často, že jako diváci vidíme na soutěži pracovat psa nebo fenu, jejichž temperament a ochota pracovat nás zaujme, a pak je snadné zamluvit si u těchto psovodů štěně z případného krytí. Vybírat štěně z inzerátu je jistá loterie. Pokud však není jiná možnost, pak doporučuji pečlivě prostudovat rodokmeny rodičů inzerovaných štěňat. Sledujeme především počet a druhy zkoušek, které chovní jedinci mají složené. IPO3, SchH3 apod. není žádná záruka pro práci. Ani účast na vrcholových soutěžích podle těchto zkoušek pro výcvik nic neznamená. Uvědomme si, že tyto zkoušky vyžadují pouze hodinovou stopu a kousání na pár metrů. Hledáme takové rodiče, kteří jsou schopni vypracovat 3-4 hodiny starou stopu a koušou spolehlivě i na dva figuranty.

Tito psi startují na "pětistováku" nebo na Velké ceně TARTu. V nedávné minulosti byly na MR pětihodinové stopy a kousalo se na dva figuranty na vzdálenost 300m. To není pohádka, ale skutečnost. Pokud hledáme psy na výkon, musíme být nároční. Vždyť si hledáme společníka na deset i více let. V TARTu se nebráníme ani psům bez prokázaného původu. Pokud se přeborníkem republiky stane takový pes, je to jen ukazatel jakosti chovu psů s prokázaným původem a měl by to být varovný signál pro vedoucí funkcionáře, kteří se chovem pracovních psů zabývají. Nejdůležitější argument však je ten, že bereme-li do organizace členy se psy bez rodokmenu, musí mít nejen stejné povinosti, ale i stejná práva včetně toho skládat vrcholové zkoušky a zúčastňovat se i vrcholových soutěží.

Pokud zde hovořím o výběru povahových vloh, považuji za seriozní říci, že složené zkoušky, a to jakékoli, zdaleka nejsou zárukou dobré povahy. Protože povaha není jen ochota kousat. Kvalitní povaha služebního psa se skládá z mnoha komponentů, které až po sečtení kladů a odečtení záporů dávají odpovídající výsledek. Pes, který má složenu obranářskou speciálku a bojí se ve tmě do sklepa, nemá povahu, ale je pouze vycvičen podle určitého drilu. Nemohu říci o psovi, že je aportér, když přináší pouze dřevěnou činku. Povaha psa, kterého potřebujeme, musí překypovat temperamentem, ochotou k jakékoli práci, smělostí, odvahou, tvrdostí, nedůvěrou k cizím osobám (nesmí se zaměňovat s bázlivostí), adaptabilitou na různá prostředí. Vzruch musí převažovat útlum, nikoliv, jak je stále mylně uváděno, že vzruch musí být vyrovnán s útlumem. Toto jsou ty nejzákladnější požadavky na kvalitní povahu. Jistě je i velmi důležité, aby pes projevoval ochotu spolupracovat s psovodem, tzn. podřídit se jeho požadavkům a to ochotně bez známek bázlivosti.

Nejspolehlivějším ukazatelem takovýchto vlastností jsou závody a soutěže ve výkonu. Psi musejí dokázat, že dovedou pracovat v různém prostředí, na různé a neznámé pomocníky, musejí umět v takovém prostředí přenocovat a kvalitně si odpočinout, aby i druhý den dokázali předvést vrcholný výkon. Tak zvaně vyzávoděný pes má možnost nasbírat mnoho zkušeností a vždy je zúročovat na dalších soutěžích.

Z tohoto výčtu sami vidíte, že vybrat toho správného psa je velmi těžké a ne vždy se to podaří. Proto nikdy s nákupem nespěchejte. Při výběru štěněte se snažte o to, abyste měli možnost vidět celý vrh pohromadě. Dejte si čas s pozorováním chování štěňat v prostředí, kde se narodila a kde vyrůstají. Pečlivě pozorujte, jak se chovají při krmení. Zdravé a sebevědomá štěně se k misce dere dravě a vždy si udělá místo. Sledujte, jak se štěňata chovají při nárazovém hluku. I chování matky štěňat je velmi důležité. Pokud fena reaguje na chodce za plotem aktivním štěkotem, štěňata se samozřejmě přidávají. Pokud se fena před cizím člověkem chová bázlivě, štěňata její chování napodobují. Povahové vlastnosti matky jsou pro zdárný chov daleko důležitější, než povaha otce. Fena je první, kdo dává štěňatům výchovu, a to daleko dříve než chovatel a posléze majitel. Pokud vám chovatel řekne, že vám štěně přinese sám, a nechce vás pustit do prostoru, kde jsou ostatní štěňata, s poděkováním odejděte a hledejte si jiného chovatele.

Jaké plemeno si vyberete, záleží pouze na vás a na vašem osobním vkusu či lásce k tomu kterému plemeni. Vždy po určitých letech jsou nárazové vlny módnosti jistého plemene nebo plemen. Nejrozšířenějším pracovním plemenem na celém světě je bezesporu německý ovčák. Pracují dobrmani, rotvajleři, knírači, boxeři, erdelové, belgičtí a francozští ovčáci a tak bych mohl pokračovat. Vybrat si psa loveckého plemene jen proto, že se mi líbí, a chtít od něj, aby podával výkony jako služební pes, zřejmě nepovede k cíli. Proto volte uvážlivě. Především vycházejte z možností, které máte. Držet německého ovčáka v bytě je na pováženou. Nemohu si kopit do bytu koně jenom proto, že ho mám rád. Pes chovaný venku má lepší osrstění, není náchylný k nemocem a je i v daleko lepší kondici, než psi držení v bytě. Psa chovaného v bytě ovlivňuje mnoho lidí a nemá pouze jednoho pána. Pro kvalitní výcvik a kontakt s psovodem nic moc.

Věnoval jsem tyto řádky především začínajícím psovodům. Zkušení pejskaři jsou s touto problematikou dávno seznámeni a dobře vědí, jak je důležité a nesnadné vybrat si dobrého psíka pro svého náročného koníčka. Nutno dodat, že i při sebelepším výběru může dojít k chybě, která se projeví později. Pes může mít povahové i exterierové vady, které ve stáří osmi týdnů nemohly být objeveny. Na druhou stranu je třeba říci, že mnohdy začínající psovod vůbec nevybírá a trefí na psíka, který mu, jak se říká, sedne a na kterého pak bude vzpomínat celý život, a již nikdy se mu nepodaří podobné zvíře získat. I zde, jako v každém oboru, hraje velkou úlohu náhoda a štěstí.

Přeji všem začínajícím psovodům, aby takové štěstí při výběru svého nového kamaráda měli, aby v TARTu byli jen samí kvalitní psovodi a především psi.




Copyright © Jan Dubový, 2001-2011 - Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.