Valná hromada SKS TART ČR - projev prezidenta (23. února 2008)
Valná hromada SKS TART ČR - projev prezidenta
Vážení přátelé, milí hosté,
již řadu let mi vždy začátkem roku vyvstane milá povinnost zhodnotit činnost našeho Speciálního kynologického svazu, který
nese od roku 1994 název TART. Je docela zajímavé, že i po tolika letech naší činnosti se mi občas objeví v dotazech, které
zodpovídám na našich webových stránkách, co že vlastně tato zkratka znamená.
Zasvěcení vědí, že původně slovíčko TART, které při zakládání našeho Svazu zřejmě navrhl pan JUDr. Jirka Mrázek, vycházelo
z anglického ostrý. Jenže tento výraz se používá spíše ve spojení s chutí jídla, jako štiplavý, pálivý, a tak při jedné
debatě o změně názvu mne napadlo tento název ponechat a vytvořil jsem jej jako zkratku pro Terénní A Racionální Trénink.
A tak se TART za dobu trvání od jeho založení dostal do povědomí snad všech pejskařů nejen u nás, ale podle ohlasů čtenářů,
kteří navštěvují naše webové stránky, i na Slovensku, ve Švýcarsku, v Německu, USA, Austrálii, Itálii a Izraeli. Ze všech
těchto vyjmenovaných států mi přišly ohlasy na naši práci a provázela je slova obdivu a podpory. Když už jsem zmínil naše
webové stránky, tak vězte, že od jejich spuštění v květnu 2001, bylo zobrazeno 1 357 000 stránek. Kolik je využilo lidí
lze jen velmi těžko odhadnout, protože někteří je navštěvují opakovaně a jsou i tací, kteří mají vytištěny všechny články
s metodikou nácviku jednotlivých cviků a disciplín. Když jsem to viděl, vůbec jsem nevěřil, kolik jsem toho za 37 let co
přispívám do časopisu Pes přítel člověka, už naplácal. Je třeba poděkovat bývalé šéfredaktorce paní Mgr. Zuzaně Trankovské
za její velkou podporu naší činnosti a je její velkou zásluhou, že se o nás všude tam, kde Pes vychází, dobře ví. Jsem
nesmírně rád, že nová šéfredaktorka paní Stanislava Jansová, která je dnes mezi námi, je v tomto trendu ochotna pokračovat
a pravidelní i náhodní čtenáři neztratí kontinuitu informací, na které jsou po řadu let zvyklí.
Uplynulý rok přinesl do naší práce trochu uvolnění, neboť řád na ochranu zvířat nás přestal svazovat v činnosti a rozum
konečně jednou zvítězil. V letošním roce budeme opět žádat o prodloužení platnosti, tak držme všichni palce, aby vše dopadlo
dobře. Vy, kteří tuto problematiku sledujete, jistě dobře víte, že se do Řádu na ochranu zvířat dostala větička o tom, že
výcvik v této zemi může provádět pouze ten, kdo je organizován v FCI. O tom, čí to byla lobbystická práce nechci polemizovat,
ale jedno je jisté -- to, že tento zákon prošel parlamentem a byl podepsán prezidentem republiky, odsoudilo všechny ostatní
organizace a i soukromé osoby k zákazu výcviku. Po dohodě s výkonným výborem SKS TART jsem kontaktoval ministra zemědělství
a vyvolal jednání o návrhu změny tohoto zákona na půdě MZ v Praze. V této iniciativě byl velmi nápomocen Ing. Martin Veverka
z celní správy, který na společném jednání bojoval za TART jako lev. Poděkování patří i panu JUDr. Hejdovi a mému synovi,
kteří mi pomáhali celý pozměňovací návrh upravit do právníkům srozumitelného jazyka. O celé této skutečnosti jsem vás
podrobně informoval na minulé valné hromadě a dnes bych vám rád sdělil, že náš pozměňovací návrh, který tuto diskriminující
větu odstranil, prošel třetím čtením parlamentu v plném znění tak, jak jsme jej navrhli a je na nejlepší cestě ke schválení,
neboť 12. února byl předán k podpisu prezidentovi. Můžeme tak s jistou nadsázkou říci, že SKS TART nejen drží tradice našich
národních zkušebních řádů, ale pomáhá tvořit i zákony této země. Za to vám všem patří můj veliký dík, protože bez obětavé
práce naší členské základny, by takové jednání nebylo možné.
V loňském roce čítala naše členská základna zhruba 250 členů. U tohoto čísla bych se rád malinko pozastavil. Je mnoho těch,
kteří se o výcvik podle TARTu zajímají, skládají zkoušky a zúčastňují se našich soutěží, ale zdaleka ne všichni jsou členy
TARTu. Stále docházejí dotazy na postup, jak je možné se do naší organizace přihlásit, jak založit základní organizaci a je
mnoho těch, kteří jsou sice členy TARTu, ale ve svém okrese či regionu jsou sami. Zde se naskýtá velký prostor pro jednotlivé
členy i základní organizace v propagaci naší činnosti a získávání nových členů do našich řad. Už při zakládání TARTu jsme
si říkali, že nechceme být tisícihlavou organizací, v amatérských podmínkách naší činnosti by se to nedalo zvládnout ani
organizačně. Bylo by zřejmě potřeba zajistit placenou kancelář, která by vyřizovala veškerou potřebnou agendu a na takovou
práci nemáme dostatek financí. Nesmírně si vážíme toho, že paní Věra Součková do dnešních dní zastává tuto práci ve svém
volném čase. Ovšem bylo nám jasné, že to tak nepůjde na věčné časy a sami jste jistě zaregistrovali, že letošní členské
příspěvky už mají být zasílány na adresu Ilony Svobodové, což u některých členů vyvolalo trochu nedůvěry, komu že to mají
poslat své těžce vydělané peníze. Ovšem v průvodním dopise byla samozřejmě i kontaktní adresa na Věrku i na pana
Mgr. Komárka, což jsme předpokládali, že bude dostatečné na vysvětlenou.
Nechci ve své zprávě hodnotit výcvikovou činnost, to je úkolem šéfa výcvikové komise a jistě si jeho zprávu se zájmem
vyslechnete. O tom, že naše organizace je brána s plnou vážností není nejmenších pochyb. Každoroční pozvání na vrcholové
akce celní správy, PČR, AČR a ostatních ozbrojených složek je toho dostatečným důkazem. V loňském roce jsme byli pozváni
i na chovný svod plemeníků do Bratislavy a TART tam zastupoval Mgr. Komárek. AČR pořádá v Hrádku nad Nisou tradiční závod
s názvem O pohár Kristýny a stalo se už pravidlem, že tento velmi oblíbený a organizačně vrcholový závod posuzují výhradně
naši rozhodčí. Účast Slovenského reprezentačního družstva PSR na našem stopařském mistrovství v Loučné nad Desnou dala
tomuto vrcholovému závodu punc mezinárodního mistrovství a velmi přátelská atmosféra, která panovala po celou dobu tohoto
závodu, dává naději na další dobrou spolupráci. Lze jen litovat, že i PČR nevyslala na toto mistrovství své reprezentační
družstvo, bylo by jistě zajímavé srovnat výkony obou týmů. Ale jak se říká: "Nikdo není doma prorokem.". To zřejmě platí
i pro naši činnost. Když jsem byl na sklonku minulého roku pozván na výkonnostně špičkový závod v Banské Bystrici, stěžovali
si organizátoři závodu, že slovenská policie se na jejich závodě také nezúčastňuje. Inu berme to tak, že zřejmě děláme někde
chybu a musíme se ji snažit odstranit.
Po dlouhých čtrnáct let, co TART existuje a funguje, se nám nedaří vyzvat ke spolupráci ČKS či ČMKU. Mnohokrát už jsem na
stránkách psa nabízel schůzku s výcvikovou komisi ČKS, neboť se domnívám, že vzájemná výměna názorů a zkušeností by vedla
ke zkvalitnění výcviku v základních organizacích i v celostátním průměru. Když jsem však viděl při jednání na MZ doslova
nenávistný projev tehdejšího předsedy pana MVDr. Nechvátala k mé osobě, což docela vyvolalo udiv zúčastněných a dnes věřím,
že i pan Šiška se za svého předsedu docela styděl, zapřemýšlel jsem nad tím, zda by nebylo dobré vyměnit prezidenta naší
organizace. Než jsme se však stačili setkat zde na valné hromadě, vyměnila ČMKU pana Nechvátala. Když mne v lednu žádala
současná šéfredaktorka časopisu Pes přítel člověka o rozhovor o TARTu do třetího čísla tohoto roku, psala mi, že TART je
především spojován s mým jménem. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože už několik let vychází seriál Cvičíme podle
TARTu a pod tím jsem vždy podepsán já. Jenže TART je především celá členská základna a jména jako: Babor, Boček, Dupal,
Ing. Fripp, Jandová, Hrach, Kiessling, Košler, Matějka, Mihulka, Ing. Růžička, manželé Součkovi, Srb, Ing. Šmerhán,
Ing. Veverka a celý výkonný výbor, sbor rozhodčích a samozřejmě celá řada poctivých výcvikářů, které zde pro nedostatek
času nemohu jmenovat a omlouvám se jim. To jsou ti, kteří šíří vynikající jméno TARTu na závodech, soutěžích i ve veřejném
životě. Těm všem bych velmi rád touto cestou poděkoval za jejich obětavou a každodenní práci. Proto personifikovat celý TART
na jedno jméno je velká zmýlená.
Jenže jak život ukazuje, co neregistruje vedení organizace, která má zastřešovat kynologické dění v naší republice, to
citlivě chápe členská základna a v posledních několika letech se nám docela slušně rozjíždí spolupráce bez přičinění
vrcholných orgánů. Některé základní organizace pochopily prospěšnost vzájemné spolupráce a začínají se nám množit závody,
kde vedle kategorií podle národního zkušebního řádu a kategorií podle IPO lze nalézt i kategorie podle TARTu. Jen namátkou
uvedu základní organizaci v Božtěšicích, v Poplzích, v Litvínově. V uplynulém roce jsem posuzoval několikeré zkoušky TARTu,
které zorganizovala ZO ČKS a skoro všichni zúčastnění nebyli členové naší organizace, ale chtěli si práci podle našeho
zkušebního řádu zkusit. Hovořím-li o společných závodech, jsou tato setkání velmi prospěšná oběma stranám, protože se zde
zákonitě setkávají i rozhodčí obou svazů a mají možnost v praxi porovnat rozdíly posuzování té které disciplíny a vyměnit si
i názory a zkušenosti. Výsledky výše zmíněných zkoušek byly překvapivě dobré a příprava na tyto zkoušky vyžadovala odborně
vedený trénink. viz. ZO Tři Sekery u Mariánských Lázní. Ostatně i vzkříšený "Pětistovák" byla tak trochu soukromá iniciativa
Vaška Kejře a mé maličkosti. Bude-li tento trend pokračovat, pevně věřím, že jej musí zareagovat i vedení ČKS. Jen doufám,
že reakcí nebude zákaz této činnosti, jak jsme se mohli už několikrát přesvědčit v našem případě, kdy jsme byli zvláště
v počátcích působení TARTu označováni za disidenty, a to jen pro spolupráci s ozbrojenými složkami.
Čeká nás nová výcviková sezóna a proto je potřeba už dnes připravovat plán práce pro tento rok. Jednou z velkých předností
je skutečnost, že naše zkoušky lze plánovat doslova čtrnáct dní dopředu a ne dva a půl měsíce jako v jiných organizacích.
Zkoušky můžeme hlásit v momentě, kdy je připravena skupina výcvikářů, kteří mají natrénováno, a nemusí na poslední chvíli
zkoušky odvolávat, protože za tři měsíce od nahlášení zkoušek už není najednou nikdo, kdo by na ně nastoupil. Další
předností je, že na závodech a soutěžích jsou při splnění limitu zapisovány i zkoušky z výkonu, což motivuje dostatečný
počet závodníků k přihlášení. Stále ještě máme velké rezervy v tom, že soutěžící na našich zkouškách a závodech, mimo
vrcholové soutěže, nemusí být členy TARTu. To, že někde zaplatí vyšší startovné je pochopitelné, protože příprava akce
stojí nejen peníze, ale i mnoho volného času organizátorů. Od založení našeho svazu razíme myšlenku, že nikoho nechceme
nutit a podmiňovat účast na kterémkoli poli naší činnosti členstvím v naší organizaci. TART byl původně určen především
pro vyspělé psovody a výcvikáře. Že se postupně přihlašují i psovodi začátečníci, protože se jim postup a cíl naší práce
líbí, je jistě dobré a my jsme velmi rádi, zvláště pokud se jedná o mladé psovody. Jen možná bude našim úkolem rozpracovat
a vydat podrobněji náš zkušební řád, protože co je na první pohled naprosto pochopitelné pro zkušeného psovoda, nemusí být
jasné pro začátečníka a výklady některých cviků mohou být bez zkušeností rozdílné.
Dalším našim důležitým úkolem bude připravit dostatečný počet instruktorů, kladečů a figurantů. Je opravdu čím dál těžší
najít takové pomocníky, kteří nejsou ovlivněni nácvikem sportovních obran, které jsou diametrálně rozlišné od námi požadované
práce. Je to úkol nejen pro výcvikovou komisi, ale i pro zkušené výcvikáře v jednotlivých organizacích, aby vyhledávali
talentované mladé chlapce, kteří mají o kynologii opravdový zájem a kteří ve figurování nevidí jen vítaný vedlejší příjem.
Už mnohokrát jsem slyšel povzdech starších kolegů: "Já jsem ho učil pejskařit, on si udělá zkoušky a teď chce ode mne peníze
za kousání!" Jak je vidět neviditelná ruka trhu zasahuje i do pejskařiny, že se tak děje u "množitelů" psů by mne nezaráželo,
ale že se to dere i do práce, to zamrzí. Ale já stále věřím, že je ještě dostatek klubů, kde platí jednoduché "ty mně, já
tobě".
Neméně důležitým úkolem pro letošní i budoucí roky, bude stále zkvalitňovat sbor ústředních rozhodčích pro výkon. Na vedoucím
výcvikové komise, který je současně i vedoucím sboru rozhodčích, panu Mgr. Komárkovi leží zodpovědnost za jejich každoroční
proškolení a sjednocení postupu posuzování tak, aby posudek všech rozhodčích byl pokud možno shodný a abychom se vyhnuli
praktikám ostatních svazů, typu: "k tomuto rozhodčímu se vyplatí na zkoušky nastoupit a k tomuto nikdy". Při doškolování
rozhodčích je nutné důsledně dbát na to, aby do naší práce nebyly zatahovány praktiky posuzování ze sportovní kynologie jak
v posuzování pachových prací, poslušnosti tak samozřejmě i v obraně. Aby vždy na prvním místě rozhodoval výkon a povahové
vlohy psů, radostná a ochotná práce bez používání jakýchkoli donucovacích prostředků jako jsou ostnaté obojky, elektrické
pomůcky a podobné zázračné metody, aby pes zůstal především kamarádem a účinným pomocníkem psovoda a nikdy se nestal pouhou
výcvikovou pomůckou.
Vážení přátelé, milí hosté, děkuji vám za vaši pozornost, se kterou jste vyslechli můj projev, přeji vám a prosím vyřiďte
i celé členské základně mé přání úspěšné výcvikové i chovatelské sezóny. Budu se velmi těšit a se mnou i celý Výkonný výbor
našeho svazu na setkání na jednotlivých závodech a soutěžích. Do nastávajícího roku vám přeji především pevné zdraví a
šťastnou ruku při výběru psů pro naši společnou práci. Buďme věrni našemu heslu, které se tak velmi líbilo slovenským
kolegům, že totiž: "Dobrou partu najdeš v TARTu"!
