Cvičíme podle TARTu XXXI. (Pes přítel člověka, 1/2004, str. 17)
Cvičíme podle TARTu XXXI.
V letošním roce budeme slavit malé, ale velmi příjemné jubileum. Věřte či nevěřte,
TART letos oslaví deset let svého trvání. Proto dnes krátké poohlédnutí za tím, proč jsme tento
svaz zakládali a co nás k tomu vedlo. Vůbec bych v průběhu letošního roku rád poukázal na některé
výsledky naší práce, aby v červnu (kdy v Neratovicích k založení našeho SKS došlo) bylo i těm
doposud méně informovaným zřejmé, že opravdu je co slavit.
Počátky byly těžké, ale dnes už se na ně díváme bez jakékoli hořkosti z nepochopení naší snahy.
Ti, kteří Svaz zakládali, vycházeli ze zkušenosti a z odkazu služební kynologie u nás. Všichni
jsme si uvědomovali, že využití služebních a pracovních plemen psů má na celém světě nesmírně
dlouhou historii. Psi byli od nepaměti využíváni v armádách, policejních sborech, při záchraně
lidských životů, za polárním kruhem jako jediný odolný a spolehlivý dopravní prostředek, jako
nenahraditelní pomocníci při pasení obrovských stád ovcí a v neposlední řadě jako ochránci
soukromého majetku svého pána. Tak bychom mohli pokračovat ve výčtu užitečnosti tohoto skutečného
čtyřnohého pomocníka a přítele člověka.
Nejrozšířenějším služebním psem na celém světě je bezesporu německý ovčák. Toto plemeno vzniklo
v Německu na přelomu minulého století zásluhou několika poctivých chovatelů, kteří si povšimli
pracovitosti a odolnosti psů, kteří pracovali u stád jako pastevečtí psi. Postupným křížením dvou
typů tohoto psa došlo k vyšlechtění plemene, které dostalo název německý ovčácký pes. Ihned po
první světové válce došlo k využití tohoto plemene u policejních sborů i v naší vlasti. Po druhé
světové válce, pod vlivem zkušeností z válečných bojišť s tímto psem, dochází i k využití tohoto
plemene jak u čsl. armády, tak v soukromém sektoru. V roce 1953 byl v naší republice založen
Svaz pro spolupráci s armádou a byly vypracovány zkušební řády, které měly za úkol sjednotit
požadavky na výcvik psů a přizpůsobit jej k potřebám armády a policejních sborů. Nároky na psy
byly vysoké a tak docházelo k upevňování povahových vlastností tohoto plemene. Cílem chovatelů
bylo, aby jedinci využívaní v chovu měli co nejvíce složených zkoušek z výkonu, což dávalo
záruku, že i odchov po těchto zvířatech bude mít pracovní vlohy. Vysoká poptávka po těchto psech
však přivedla do chovu i takové "chovatele", kteří zjistili, že by to mohl být výnosný obchod,
a tehdy začaly snahy o zjednodušování podmínek pro chov a tak potažmo i snižování kvality
těchto psů.
Historie jiných služebních plemen nás přesvědčila o tom, kam vede snižování nároků na pracovní
schopnosti při chovu. Viz erdelteriéři, dobrmani, kolie, atd. Po tzv. sametové revoluci byl u nás
vydán zkušební řád, který ve své nesmyslné náplni nemá až do této chvíle obdoby. Jeho náplň
doslova ohrožovala existenci tohoto plemene. Navíc němečtí chovatelé, kterým utekl exteriér
těchto zvířat, s hrůzou zjistili, že zničili i povahové vlastnosti tohoto ušlechtilého psa, a tak
začali překotně nakupovat zbytky povahových psů u nás. A naši obchodníci, pod vidinou vysokých
zisků, prodávali tyto psy za (pro Němce) směšné ceny, a tak zbavovali náš chov posledních
jedinců, kteří v sobě nesou velmi cennou pracovní krev.
Tato skutečnost vyburcovala několik pro věc zapálených výcvikářů, kteří založili v roce 1994
speciální kynologický svaz s názvem TART. Byl vydán zkušební řád, který odpovídá tradicím našich
předešlých zkušebních řádů a dává tak možnost poctivým kynologům upevňovat povahové vlastnosti
držených zvířat. Na tento akt bleskově zareagovala zastřešující organizace kynologů u nás a
prohlásila naši nově vzniklou organizaci za disidentskou a zakázala svým členům jakýkoli styk
s naší členskou základnou. Po dlouhodobých jednáních však nakonec došlo mezi představiteli obou
organizací k dohodě a v současné době se situace již uklidnila natolik, že jak naši členové, tak
členové ČKS bez problémů spolupracují. Cíli, které má TART ještě před sebou, jsou uznání zkoušek
podle našeho zkušebního řádu do chovu a z toho plynoucí upevnění povahové základny chovných
jedinců.
V začátcích TARTu byl nárůst členské základny obrovský, ale po opatřeních ze strany ČKS byly
obavy lidí ze zákazu činnosti tak velké, že zůstala sotva stovka věrných. V současné době opět
vstupují do TARTu celé organizace členů, kteří chtějí cvičit své psy podle pravidel, která jsou
nám blízká. Deset let činnosti této organizace nás upevnilo v názoru, že jdeme správnou cestou
a účast závodníků na našich soutěžích a přeborech republiky je toho neklamným důkazem. Získali
jsme i zájemce ze Slovenska. A i tito slovenští kolegové se už pravidelně objevují na našich
závodech a soutěžích.
O tom, že námi zvolená cesta je správná, nás utvrdilo i vydání nového zkušebního řádu ČKS, který
je de facto návratem k našemu zkušebnímu řádu. Zkušební řád ČKS vydaný v roce 1994, platil
"dlouhé" čtyři roky a nadělal škody na jedné psí generaci. I přesto, že jsme ČKS nabízeli
spolupráci při sestavování nového zkušebního řádu, nebyla naše nabídka akceptována. Tato
nedostatečná ochota autorů diskutovat bohužel způsobila, že nový zkušební řád ČKS je zatížen
spoustou metodických chyb, nepřesnostmi a chybí v něm mnoho cviků, které jsou velmi důležité pro
rozvoj vlastností služebních psů.
Jsme ochotni spolupracovat se všemi kynology, kteří pracují na území naší republiky i
v zahraničí, ať jsou organizováni v kterékoli organizaci. Pro nás je podstatný zájem o kvalitní
chov a výcvik. Máme dostatečné důkazy o tom, že kde je zájem, podpora se vždy najde. Je podstatné
sjednotit služební kynologii a zájemce o ní, vyřadit z chovatelství obchodníky, či přesněji
kšeftaře, s kvalitním chovným materiálem. S tímto cílem jsme dopracovali náš zkušební řád a
doplnili jej o speciální zkoušky tak, aby byly co nejvíce využity schopnosti služebních plemen
psů. Je potřeba vybrat nejschopnější a velmi zkušené psovody, sestavit z nich kvalitní sbor
rozhodčích a tito lidé musejí šířit a předávat své zkušenosti mezi celou členskou základnu.
O tom, že současné požadavky na chovné jedince jsou velmi chabé, svědčí skutečnost, že se do
chovu mohou dostat jedinci, kteří mají složenu pouze jednu zkoušku z výkonu, a tak klidně po
několik generací jsou zařazováni do chovu psi a feny, kteří nikdy nevypracovávali cizí stopu,
po několik generací neaportují a neštěkají na povel. Je to dáno špatným bodovým ohodnocením
základních cviků. Při požadavku sedmdesátiprocentního splnění bodového limitu si každý velmi
rychle spočítá, které cviky musí pes provést, aby požadovanou zkoušku splnil. I povahové
přezkušování při bonitacích je zprofanováno a dokonce organizátoři těchto akcí již v propozicích
zveřejňují trénink, a tak nejsou zdaleka přezkušovány povahové vlohy, nýbrž zkušenost psovodů,
kteří předvádějí bonitované jedince.
O kvalitách psů mohou dát jednoznačnou informaci jedině závody a soutěže s kvalitní náplní, a pak
lze z takovýchto psů vybírat jedince nezatížené hrubými exteriérovými vadami do chovu. To je
idea, kterou se snaží vedoucí funkcionáři TARTu již deset let uvádět v život a tak přispět ke
zkvalitnění chovné základny služebních a pracovních psů. Aby tohoto cíle bylo možno dosáhnout
co nejdříve, je potřeba, aby se skuteční zájemci o kvalitní služební a pracovní psy sjednotili
a celou myšlenku včas dopracovali do reality.