Cvičíme podle TARTu XVIII. (Pes přítel člověka, 11/2002, str. 13)
Cvičíme podle TARTu XVIII.
Již dvacet měsíců se na stránkách našeho časopisu věnujeme výcviku psa podle
zkušebního řádu TART. Podzimní sezóna závodů je za dveřmi a bylo by dobré vyzkoušet, na jakou
úroveň se nám podařilo našeho psa připravit. Ano, znamená to přihlásit se na závody, které
některá základní organizace TARTu pořádá a zkusit porovnat výkonnost našeho psa s ostatními
kolegy.
Na webových stránkách www.vycvikpsa.cz si najdeme
organizaci, která závod pořádá, a kontaktní adresu, kde je možné se na závod přihlásit. Je
slušností přihlásit se včas a řádně vyplnit zaslanou přihlášku a též uhradit startovní poplatek.
Každý, kdo někdy organizoval závod anebo "jenom" zkoušky, ví, co je kolem takové akce starostí a
kolik hodin z osobního času to zabere. Odjet na závod a doufat, že mne samozřejmě vezmou a ještě
budou rádi, že mají účast, je nezodpovědný přístup, a právě takoví závodníci bývají obvykle mezi
prvními, kteří potom kritizují organizátory, že nezajistili dostatek jídla, pití, atd. Je to však
samozřejmý důsledek toho, že organizátoři mají týden před závodem deset přihlášek a na závod se
jim pak sjede čtyřicet závodníků. Proto chceme-li, aby závody byly pohodové akce, přispějme už
v počátku k jejich hladkému průběhu. Pořadatel většinou po obdržení přihlášky potvrdí
závodníkovi, že přihláška došla a že je s ním počítáno.
Známe termín a místo závodu, a proto pozvolna načasujeme formu svého psa tak, aby byl na závod
řádně připraven. Většinou již tři dny před závodem vysadíme trénink a věnujeme se pouze
procházkám a upevňování kontaktu se psem. Je třeba zajistit si veterinární potvrzení potřebné
k převozu a zkontrolovat očkovací průkaz.
Den před odjezdem si přichystáme vše potřebné. Náhradní vodítko, úvazový řetízek, stahovák,
misku na vodu a samozřejmě krmení pro psa, pokud je závod dvoudenní. Oblečení do terénu pro sebe
a do každého počasí, včetně spacáku, je samozřejmostí. Musíme zvážit, jak daleko a čím se na
závod budeme dopravovat. Je-li závod ve vedlejším městě, je to pohoda a nemusíme příliš spěchat.
Ale víme-li, že pojedeme se psem v autě tři sta kilometrů, je důležité jet s patřičným
předstihem, aby měl pes dostatek času na odpočinek před závodem. Vyndat psa z auta po takové
cestě a za půl hodiny odjíždět na čtyřhodinovou stopu je většinou první krok k absolutnímu
neúspěchu. Jednalo-li se o závod důležitý, jakým je třeba MR, jezdili jsme se psy již týden
předem, aby měli psi dostatek času na aklimatizaci a dostatečný odpočinek před tímto závodem.
Dorazíme-li do místa konání závodu, musí být naší první starostí, kde bude pes ubytován. Je-li
náš pes zvyklý přenocovat v autě či přívěsném vozíku, máme vystaráno, ale pokud auto nevlastníme,
je třeba zajistit psovi takové pohodlí, aby v případném nepříznivém počasí v pohodě přečkal noc.
Musíme též zvážit, zda je náš pes zvyklý být ustájen samostatně, anebo zná hromadné ustájení
z domácího cvičáku. Pes, který je zvyklý být sám na zahradě a v klidu se vyspat, určitě bude
negativně ovlivněn společným ustájením v odkládacích kotcích, které jsou většinou velmi malé.
Přítomnost ostatních psů, jejich štěkot a vliv cizího prostředí mohou rozhodujícím způsobem
pokazit celé naše dlouhodobé snažení. Již mnoho začínajících závodníků bylo velmi rozladěno tím,
že první den podal jejich pes výkon, na který jsou zvyklí, ale druhý den absolutně selhal.
Příčina je jasná.
Máme-li vyřešeno ubytování pro psa, další naší starostí je řádně se prezentovat. Přihlásíme se
u pořadatele, kde si většinou ihned vylosujeme startovní číslo a dostaneme patřičné pokyny
k hladkému průběhu akce. Respektujte pokyny pořadatelů a vyhnete se případným nemilým situacím.
Určí-li pořadatel čas k oficiálnímu tréninku, využijte jej pouze k seznámení vašeho psa
s plochou, na které budou cviky poslušnosti probíhat. Dejte psovi volno, pokud tím nebudete rušit
ostatní trénující závodníky, ať má pes dostatek času si nový prostor očichat a seznámit se s ním.
Překážky je dobré si vyzkoušet pouze ve hře a bez důrazu na přesnost. Snažte se, aby se v novém
prostředí váš pes pohyboval naprosto uvolněně a využijte všech prostředků k takovému chování.
Aport, pamlsek a častá pochvala, to jsou pomůcky, které nám k tomu dopomohou. Nastoupit na plochu
a začít se předvádět, jací jsme pedanti na výcvik, a pokud možno ještě psa okřikovat anebo ihned
potrestat, je způsob, jak nejrychleji zkušeným psovodům dokázat, že jsme "experti", se kterými si
již předem nemusí nikdo dělat starosti.
Každý závod má svého ředitele a technického vedoucího. Pokud potřebujete cokoli vysvětlit,
obracejte se na tyto určené funkcionáře, jistě vám velmi rádi pomohou a poradí. Dodržování
časového rozvrhu soutěže a včasné nástupy na jednotlivá pracoviště si musí každý psovod pečlivě
hlídat, aby tak přispěl k hladkému průběhu. Ostatně nedodržení času nástupu na pracoviště může
vést k diskvalifikaci psovoda, a to je vždy velmi nepříjemné.
Na soutěž jsou také delegováni rozhodčí a věřte, že jsou to zkušení psovodi, kteří mají za sebou
bohatou závodnickou činnost. Respektujte proto jejich rozhodování a nesnažte se s rozhodčím
diskutovat a vysvětlovat mu, že doma vám to pes dělá a jen čirou náhodou se mu zde cvik nepovedl.
Protestovat proti bodovému ohodnocení je nepřípustné. Protest můžete podat pouze proti porušení
zkušebního řádu anebo nevhodnému chování rozhodčího při výkonu. Pokud jste na závodech prvně,
rychle na takové myšlenky zapomeňte. Došlo-li by k takové situaci, okamžitě si toho všimne někdo
ze zkušených závodníků a upozorní vedoucího soutěže, nevšimne-li si toho on sám, a jistě to
zaregistruje i hlavní rozhodčí soutěže. Vy jako začátečníci se takovým výhradám, nechcete-li
platit za diletanty, raději vyhněte. Pravidlo zní jasně, k rozhodčím se chováme slušně a
s patřičnou úctou, protože jsme si vědomi, že jejich odbornost se s tou naší většinou nedá vůbec
srovnat.
Ještě několik slov k prováděným cvikům. Při předvádění výkonnosti vašeho psa se chovejte naprosto
stejně jako při tréninku. Mnoho psovodů, jakmile nastoupí k prvnímu hlášení k rozhodčímu, se
začne chovat naprosto odlišně, než je jejich pes navyklý. Nasadí pořadový krok, jinak vyslovují
povely a vůbec je jejich chování zcela jiné. Pes je okamžitě touto proměnou překvapen a
samozřejmě na ni reaguje jinak, než je psovod zvyklý. Může rychle dojít k tomu, že už první cvik
pes neprovede, psovod dá okamžitě psovi najevo svou nespokojenost, čímž psa dokonale rozhodí a je
po poslušnosti. Dojde-li k tomu, že pes při soutěži některý cvik pokazí, psovod jej pochválí,
jako by jej provedl dobře, a pokračuje se dál. Určitě tím naděláme méně škody, než když začneme
psa opravovat nebo mu dávat najevo svou rozladěnost.
Může se samozřejmě stát, že pes nám na některé disciplíně selže úplně, například na stopě.
Rozčarování některých psovodů může být takové, že beze slova vysvětlení psa naloží do auta a
odjedou ze soutěže domů. To je samozřejmě neukázněnost, která může vyřadit psovoda
z následujících závodů. Nechce-li psovod pokračovat v soutěži dál, je jeho povinností sdělit své
rozhodnutí vedoucímu soutěže, odevzdat startovní číslo a svou účast na soutěži řádně ukončit.
Takový případ se samozřejmě může stát i když dojde ke zranění psa. I při neúspěchu je ovšem
slušností zůstat na závodě až do slavnostního zakončení.
Součástí dvoudenních závodů bývá i společenský večer, na který se většina psovodů těší, a kvůli
dobré partě se samozřejmě na závody i jezdí. Proto se také vy snažte, aby vaše chování přispělo
k dobré náladě, a nezatěžujte své kolegy vyprávěním o tom, jak je váš pes geniální a že všichni
rozhodčí vás poškodili. Jistě si všichni přejeme, aby heslo, které se na našich závodech razí
a které zní: "Dobrou partu najdeš v TARTu", platilo vždy, ať už závod vyhrajeme anebo se pouze
umístíme.
